BIATLON

Biatlon spojuje běh na lyžích s střelbou z pušky, což ho řadí mezi nejkomplexnější zimní sporty. Jeho náročnost spočívá v kombinaci dvou protichůdných aktivit: vytrvalostního běhu na lyžích a precizní střelby. Běh vyžaduje silnou fyzičku a vytrvalostní výkon, zatímco střelba klade důraz na precizní koordinaci a uklidnění se po fyzickém úsilí.
Historie biatlonu sahá až do loveckých a vojenských praktik ve severských zemích. První závody vojenských hlídek se konaly v Norsku již v roce 1767. Běh vojenských hlídek byl dokonce ukázkovou disciplínou na několika zimních olympijských hrách, poprvé v roce 1924 v Chamonix. Moderní pravidla biatlonu byla ustavena v roce 1955, ale oficiálně se sport ustálil až v roce 1958, kdy se konalo první mistrovství světa v rakouském Saalfeldenu. Biatlon se pak stal nedílnou součástí Zimních olympijských her od roku 1960.
Pravidla biatlonu prošla vývojem, který ovlivnil délku tratí, ráži pušky a vzdálenost terčů. Dnes má biatlon několik disciplín, včetně vytrvalostních závodů, sprintů, stíhacích závodů, závodů s hromadným startem, štafet a závodů smíšených dvojic.
Biatlonová puška má ráži 22 LR s odporem spouště minimálně 5 N a hmotností nejméně 3,5 kg (bez zásobníků a střeliva). Terče jsou umístěny ve vzdálenosti 50 m od střelce.