BUBNOVÝ ZÁSOBNÍK

Bubnové zásobníky, často označované jako bubnové, jsou zásobníky s kulatým tvarem, které mají obvykle vysokou kapacitu nábojů. Charles N. Tyler navrhl první "bubnový" zásobník již v roce 1853, ale jejich široké uznání přišlo až mnohem později, zejména s popularitou amerického samopalu Thompson a sovětského samopalu PPSh-41 Shpagin
Tyto zásobníky byly ideální pro situace, kdy střelec potřeboval velké množství střeliva bez nutnosti častého přebíjení. Proto je běžně vidíme u samopalů, kde pomáhají kompenzovat vysokou kadenci zbraně, a u kulometů, kde pomáhají udržet krycí palbu.
Nicméně s postupem času začaly bunové zásobníky postupně mizet. Moderní kulomety už často nepoužívají bubnové zásobníky, ale spíše schránky na nábojové pásy, které mají mnohé výhody. Bunové zásobníky totiž přidávají na zbraně značnou váhu a jsou náročnější na výrobu. Navíc zabírají více místa a umožňují uložit méně střeliva na stejnou plochu, což je nevýhoda zejména pro vojenské využití.
I když mají bunové zásobníky své výhody, jako je velká kapacita a rovnoměrné rozložení váhy, jejich komplikovanější vnitřní ústrojí a složitější manipulace je často považována za nevýhodu. Zásobníky na nábojové pásy se tak často staly preferovanou volbou moderních vojenských zbraní