Chcete začít s novým koníčkem, ale nevíte, zda si vybrat lukostřelbu či střelbu kuší?

luky-kuse

Luky i kuše jsou nejstaršími bojovými i loveckými zbraněmi, které zůstaly oblíbené dodnes. Nicméně si v průběhu času prošly mnoha modernizačními procesy, dostalo se jim nových doplňků, například stabilizátorů, vypouštěčů, chráničů, měřidel, toulců i speciálních druhů šípů… Součástí kvalitního vybavení jsou také terče, vosky na tětivy i končíky na šípy apod.

Princip těchto zbraní spočívá v energii, kterou dodává uvolnění maximálně napnuté tětivy v kombinaci s ramenem daného luku nebo kuše. Obě disciplíny mají své silné i slabé stránky. Zkušení střelci tvrdí, že sám bez trenérských rad se člověk nedokáže naučit ani jedno. Ideálním základem je cca 50 hodin pod trenérským dohledem. Mělo by se s nimi střílet jen na bezpečných místech, střelnicích. Obecně se trenéři shodují na tom, že luk i kuše jsou koníčky náročnější na čas, vůli i investici. Luky jsou více oblíbené u milovníků tradice, ovšem není snadné s nimi dobře mířit a ovládat je. Kuše jsou jednodušší na pochopení ovládání, ale také náročné na přesné míření. Obě tyto střelné zbraně mají mnoho svých zastánců, kteří tvrdí, že zrovna ta či ona je vhodnější pro začátečníka. Nakonec ale hraje roli především účel, k jakému si zbraň střelecký nadšenec pořizuje, zvážit je dobré i stavbu těla (sílu v pažích) a finanční možnosti.

Střelba z kuše vyžaduje sílu v rukou, tak, aby nováček zbraň udržel relativně v klidu. I když má kuše mířidla, není snadné udržet stabilitu na terči. Spoušť se musí uvolňovat plynule, ale pomalu. Dvě zásadní věci jsou nikdy nenechávat prst (zejména druhé ruky) v dráze tětivy. Další důležitou zásadou je nestřílet naprázdno, neboť kuše by se tím zničila. Každá kuše vyžaduje specifický typ šípu, je potřeba s touto investicí počítat! Každý výrobce stanovuje, jakou minimální hmotnost musí šíp mít. Slabší kuše (do 150lbs) dokáží dostřelit stejně daleko jako silnější, ale letící šípy mají větší rozptyl, roli hraje každý závan, teplota i rozdíl na šípu… Při střelbě je také potřeba dát si pozor na zapadnutí tětivy šípu do zářezu. Kuše také potřebuje pravidelnou údržbu, po 20 ranách je potřeba mazat omotávku včelím voskem. Nedoporučujeme použití jiného typu mazadla. U kladkových zbraní je dále třeba dávat si pozor na synchronizované kladky – obě dvě musí být stejně natočené, upevněné. Začátečníci ideálně trénují na terčích vzdálených do 20 metrů. Od 20 metrů dále už se hodí puškohled („kušohled“) nebo např. hledí se světlo-vláknem, aby se střelec naučil lépe mířit. Celkově ale patří střelba z kuše mezi ty levnější střelecké sporty, obzvláště, pokud si dělá střelec omotávku tětivy sám (omotávka má životnost cca 400 výstřelů, chrání samotnou tětivu).

Pokud jde o lukostřelbu, jedná se o pravěkou disciplínu, která s námi vydržela až do dnešních dní. V minulosti byla schopnost zasáhnout cíl s dostatečnou přesností považována za známku prestiže. Obzvláště populární byla lukostřelba v Anglii, kde zůstává dodnes jedním z nejoblíbenějších národních sportů. Proto i dnešní moderní sportovní lukostřelba vychází z anglické tradice. Co se týče tradiční lukostřelecké disciplíny, existují její různé varianty, např. s tradičním vybavením. Z Anglie také známe dnes běžně používaný „longbow“, dlouhý luk. Jedná se o reflexní (klasický) luk vyráběný z jednoho typu dřeva.

Lukostřelba je zdánlivě snadným hobby, střílet z luku se může naučit i dítě (za dozoru dospělé osoby). Začátečníkům se doporučuje spíše reflexní luk, typ luku, který používali už naši předci. Kladkové luky sedí více na tělo a ovládat by je měli zkušenější střelci. Při výběru luku je potřeba zvážit napínací sílu luku v lbs (librách), napínací délku luku (v palcích) a délku luku samotného v palcích. Obecně platí, že čím je střelec vyšší, tím potřebuje delší luk. Nováčkům se doporučuje napínací síla do 25 lbs. Luk by měl být tím delší, čím větší má napínací délku. Roli také hraje, zda je střelec pravák nebo levák, je potřeba si pohlídat nastavení luku na správnou stranu. Investice do lukostřelby se prodraží v případě dokupování vybavení. Začátečníkům se může hodit například vypouštěč ke kladkovému luku, který chrání prsty, dále také chrániče předloktí a rukavice. Potřebné je také závaží a stabilizátor, které zajistí, že se luk po výstřelu předklání dopředu a chrání tak střelce proti zpětné ráně. Mířidla se začátečníkům spíše nedoporučují. Šípy by měli nováčci používat spíše dřevěné, ale vždy je potřeba dbát na radu výrobce. Některé šípy mohou být příliš dlouhé nebo naopak krátké, občas se mohou i zkřivit, může se jim namočit peří apod. Před samotnou střelbou je dobré si všechny šípy překontrolovat.

Ve výsledku by měl dát každý zájemce o střelbu lukem nebo kuší na svůj pocit a rozhodnout se pro takovou variantu zbraně, která jej více láká a také ho bude déle bavit. Obě disciplíny jsou náročné a bez tréninku se z nováčka kvalitní střelec nestane.