Mezi držiteli zbraní se objevila informace, že díky návrhu portugalského předsednictví Rady EU by bylo možné nahlížet do národních registrů zbraní a jejich držitelů. Majitelé zbraní se však bouří. Půjde o zbytečnou šikanu EU?
Evropská unie požaduje centrální registr zbraní
Národní databáze legálních držitelů zbraní by se v souladu s tímto návrhem měly zahrnout do struktury posílené přeshraniční policejní spolupráce.
A to na základě tzv. Prümské dohody. Jejím účelem je posílení spolupráce zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Tato dohoda byla uzavřena v roce 2005 mezi sedmičkou států Evropské unie.
Již v současnosti dohoda umožňuje automatické vyhledávání tří typů informací v podobě profilů DNA, otisků prstů a některá registrační data automobilů. Osobní údaje však tato databáze nezahrnuje.
V praxi se přístup do databáze nyní používá například pro účely policejního dohledávání genetického profilu. Podle registrační značky či čísla karoserie dále též umožňuje najít vlastníka či provozovatele auta. Jde ale jen o jednosměrné vyhledávání, není možné takto zjistit, jestli má určitá konkrétní osoba registrován automobil.
Návrh na sdílení informací z databází legálních držitelů zbraní navazuje na novelu zbraňové směrnice z roku 2008. V souladu s touto směrnicí měly členské státy povinnost do roku 2014 zavést centralizované elektronické evidence držitelů zbraní.
Přesněji dosud však nezaznělo, které informace by vlastně bylo možné touto cestou sdílet a jakým způsobem by k tomu došlo.
Co vlastně přinese realizace návrhu
Vůči tomuto návrhu se okamžitě mnozí majitelé zbraní vymezili. Podle mnohých je takovýto centrální registr rizikem pro vnitřní bezpečnost jednotlivých evropských států.
Stejně tak sílí hlasy, které se obávají, že centrální registr zbraní může vystavit jejich držitele zcela neoprávněné perzekuci už proto, že zbraň vlastní, jinak jsou však absolutně bezúhonní. Navíc to vnímají jakožto podnět, který může odstartovat další zákazy.
Pakliže dojde k tomu, že z údajů o zbrani bude automaticky dohledatelný její majitel, lze to bezesporu vnímat jako kontroverzní opatření, které zasahuje do osobnostních práv držitele zbraně.
Jako zásadní problém plynoucí z pokusu o kontrolu nad legálně drženými zbraněmi lze vidět primárně to, že s dohledáváním jejich původu v případě trestné činnosti již nyní potíže nejsou. Například u teroristických útoků navíc vůbec nedochází k využívání legálně držených zbraní.
Zdrojem zbraní, které zcela propadávají sítem jakékoli evidence, je především nelegální výroba a pašování. Případně se též jedná o zbraně, které se z legální sféry vyčlení při zavádění zbraňových restrikcí.