BALISTIKA

Balistika, jako forenzní věda, zkoumá pohyb střel a raket od jejich vypálení až po dosažení cíle. Její význam je zřejmý v oblastech vojenství, lovectví, kosmonautiky a kriminalistiky. Tato disciplína je rozdělena do čtyř hlavních částí, které se zaměřují na různé fáze pohybu střely.
Vnitřní balistika: Analyzuje chování střely v hlavni zbraně od okamžiku výstřelu až po opuštění. Je nezbytná pro identifikaci parametrů náboje, jako je výmetná náplň, tvar a hmotnost střely. Tři druhy hoření výmetné náplně jsou klíčové pro pochopení tohoto procesu.
Přechodová balistika: Studuje pohyb střely po opuštění hlavně za působení povýstřelových plynů. Střela je stále ovlivňována expanzí těchto plynů, což jí dodává energii a zvyšuje její rychlost.
Vnější balistika: Po opuštění hlavně je střela ovlivňována silami jako je gravitace a odpor vzduchu. Tyto faktory determinují trajektorii střely a vedou k vytvoření balistické křivky, která popisuje její dráhu.
Terminální balistika: Po zásahu cíle se zkoumá, jakou škodu střela způsobila. Různé typy střel jsou vybírány podle zamýšleného poškození cíle. To může zahrnovat maximální přesnost, hloubku penetrace nebo obecné poškození.
Výzkum terminální balistiky je klíčový pro výběr vhodné munice pro obranu. Zohledňuje se množství faktorů, včetně typu střely a materiálu. Pro účely zkoumání efektů střel na tkáň se často využívá balistická želatina, která simuluje reálné podmínky, ačkoliv nikdy není úplně přesná.