1. Dubna - APRÍL

 

  APRÍL
Jsme první kdo si z vás dnes vystřelil?  Nezoufejte a udělejte si srandu se svých blízkých. 
Jako omluvu jsme pro vás na dnešní den připravili unikátní
100%SLEVU NA DOPRAVU při nákupu nad 1000 Kč.

Stačí si vložit zboží do košíku a běžné ceny dopravy po České republice a Slovensku budou pro vás zdarma. Pozor akce na dopravu platí pouze dnes!

 

Odkud pochází tradice žertíků na 1.dubna?

Původ 1. dubna jako aprílového dne, kdy si ze sebe lidé dělají blázny, je zahalen tajemstvím. Evropané ho slaví od středověku, ale první oslavy tohoto druhu pocházejí už z doby před naším letopočtem.

V Íránu se slaví apríl už tisíce let. Vůbec první zmínka o něm pochází z roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mýtický král Jamšíd. Íránci oslavují tento bláznivý den tradičně 13. dne prvního měsíce roku – a toto datum připadá právě na náš 1. duben. Věnují ho však více oslavě jara a přátelství, přestože na žertíky nikdy nezapomínají.

Hodně zmatený příběh

Apríl v evropské podobě je anglosaská tradice, poprvé s ním přišli v Anglii ve 14. století. V Chaucerových Povídkách Canterburských je příběh, ve kterém liška napálí pyšného kohouta. Chaucer den povídky situoval na 32. den od března. Myslel tím zřejmě 2. květen, ale Angličané to pochopili jako 1. duben, Od té doby se tradice ustálila právě na 1. dubnovém dni. Tento den byl především oslavou radosti. Po dlouhé zimě se lidé upřímně veselili z tepla, slunce a květin – tak si to hodlali užít naplno.

A co apríl v českých zemích?

U nás je tato tradice o něco mladší. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé 1. dubna provádějí zřejmě už od 16. století. První písemné sdělení o aprílu u nás pochází z roku 1690, jehož autorem byl Bartoloměj Chrystellia z Prahy. a konci 18. století byly zprávy o „aprílovém vyvádění“ už častější.

Tento den, tedy 1. dubna bývalo zvykem stejně jako 30. dubna, častovat známé a příbuzné "aprílem". Dnes se takovým žertíkům říká "kanadské žertíky". V dřívějších dobách se často posílalo "oběti aprílu" něco vypůjčit či něco zakoupit. Šlo samozřejmě o věci, které neexistovaly, např. vtipné semínko, komáří sádlo, zaječí peří, obecní nůžky, hodinářskou motyku, červené hřebíky a v neposlední řadě bublinky do vodováhy nebo mezery do žebříku. Známou věcí bývaly i ohýbák na cihly nebo rovnák zatáček. Zkrátka v tento den si každý dával velký pozor, aby "nenalétl" na nějaký apríl, o kterém by se mluvilo ještě velmi dlouho.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/212919-proc-slavime-aprila-vlastne-jen-omylem